Ve vztahu k hmotnosti těla, rostoucí zvířata potřebují mnohem vyšší úroveň výživy než jejich dospělí partneři. Pro mladá zvířata krmení nesmí dodávat jen všechny živiny potřebné pro udržení, ale i ty nezbytné pro úplný rychlý růst a vývoj a k podpoře jejich aktivního stylu života. Přesně, štěňata mají vyšší potřebu energie, proteinu (který musí být stravitelný a mít aminokyselinový profil vhodný pro růst), vitamin E a některé kosti tvořící minerální látky jako např. vápník a fosfor. Obojí - obsah i rovnováha podávaných živin - je důležitá pro rostoucí štěňata a dietní chyby v tomto věku mohou mít škodlivý účinek především na růst kostry, který může dlouho přetrvávat a může být potenciálně nevratný - irreversibilní.
Aby byly splněny tyto vysoké potřeby mladých zvířat musí zkonzumovat relativně velká množství krmiva k jejich velikosti, ale fyzická kapacita je limitovaná jejich malým obsahem žaludku. Jejich denní dávka krmení musí být proto rozdělena do několika malých dávek krmení, aby se toto kompenzovalo a krmení samo musí splňovat určitá kritéria. Vhodná receptura pro růst je formulována tak, aby přinášela adekvátní množství energie a živin v relativně malém objemu krmiva a musí být:
- Koncentrovaná
- Nutričně vyvážená
- Vysoce chutná
- Vysoce stravitelná
Většina majitelů si je vědoma, že správné krmení je základem pro dosažení normálního růstu a vývoje u rostoucích psů, ale obvykle je zde tendence k překrmování (k uspíšení růstu) nebo k nadzásobení krmení (zabránění klasických deficitních syndromů). Nadměrné množství energie nicméně spíše způsobí obezitu u malých plemen a rychlý růst u velkých a obřích plemen, který může být škodlivý pro zvíře.
Doporučený poměr vápníku a fosforu = Ca : P
| Dospělost |
0,5:1 – 2:1 |
| Růst |
1,0:1 – 1,5:1 |
| Březost/laktace |
0,8:1 – 1,5:1 |
Cílem je dovolit štěněti růst tak hodně, aby se splnil jeho genetický potenciál, zatímco kosti jsou klidně schopny růst. Větší rychlejší zvýšení tělesné hmotnosti může způsobit nepatřičný stres na juvenilní kostru, hlavně u rychleji rostoucích velkých a obřích plemen a může je predisponovat k řadě multifaktoriálních onemocnění charakterizovaných abnormalitami růstu a vývoje kostí. Příkladem těchto abnormalit jsou syndrom osteochondrosis, dysplazie kyčelního kloubu, wobblerův syndrom a enostosis (panosteitis). Studie výzkumného centra WALTHAM ukázaly, že krmení asi v úrovni 85% ad libitum mělo za následek optimální růst a složení těla u psů. Je proto důležité, že opakované kontroly zdraví a kondice rostoucích psů jsou pravidelně prováděny pomocí „rukou a očí“ k monitorování jejich progrese a dovolují provádět úpravu krmení, je-li potřeba.
V některých případech nadměrný obsah vápníku v krmení může hrát hlavní přispívající roli ke zdravotním problémům. Proto je nemoudré překrmovat rostoucí psy v domnění získání maximálně možného růstu. Lepším přístupem je přiměřeně omezit množství a způsobit tak pomalejší růst do dosažení váhy v dospělosti.
Nadměrné zásobení v tucích rozpustnými vitamíny A a D může mít za následek abnormality kostry a je důležité opatrně zacházet vždy s přídavky jako je např. rybí tuk, který je bohatým zdrojem obou těchto vitamínů. Náležitě vyvážené krmení, které je určeno pro růst, nepotřebuje žádné přídavky a nedbale použitá aditiva mohou být nebezpečná a mít za následek vážné dietní imbalance s nebezpečnými následky. Toto obzvláště platí pro velká plemena, poněvadž jejich extra potřeby jsou uspokojovány zvýšeným příjmem krmiva, aby se splnily jejich požadavky na energii.
Všechna štěňata rostou velmi rychle v jejich ranném věku do pěti až šesti měsíců, většina plemen již dosáhne 50% jejich hmotnosti v dospělosti. Nicméně, protože jsou velké rozdíly v hmotnosti v dospělosti, rozdílná plemena pokračují růst v různé relativní rychlosti a větší plemena rostou a vyvíjejí se déle než menší plemena. Například, miniaturní jezevčík může dosáhnout dospělosti kolem devíti měsíců, zatímco labradorský retrívr a novofundlandský pes dosahují své váhy v dospělosti v 16 měsících až dvou letech. Individuální rozdíly vznikají v důsledku řady faktorů, buď vnitřních (například, samci jsou obvykle těžší než samice u některých plemen) nebo vnějších (domácnost a výživa).
Při odstavu (mezi 6 a 8 týdnem věku), potřeba energie štěňat je asi dvojnásobná, ve srovnání s potřebou v dospělosti, na jednotku tělesné hmotnosti. Jak štěně roste, jeho potřeba klesá progresivně a v době, kdy dosáhne 40% váhy v dospělosti, potřeba energie je jen 1,6 krát větší než v dospělosti. V 80% váhy v dospělosti, štěně potřebuje jen asi 1,2 krát více energie než dospělý pes na jednotku tělesné hmotnosti.
Rostoucí psi mají mnohem větší potřebu proteinů než dospělí psi. Kromě toho potřeba proteinů k obnově tkání je snížena a dochází ke ztrátám z těla denně, rostoucí štěňata tedy potřebují proteiny k syntéze tkání při růstu. Následující aminokyseliny jsou potřebné pro mladé psy pro optimální růst a dusíkovou rovnováhu:
· Arginin, methionin, histidin, phenylalanin
· Isoleucin, threonin, leucin, tryptophan
· Lysin, valin
Je důležité, aby dieta pro rostoucí psy dodávala všechny tyto aminokyseliny v dostatečném množství, jakož dodávala extra dusík pro syntézu nepostradatelné aminokyseliny a jejich dusík obsahující sloučeniny. Kromě toho protein musí být ve stravitelné formě.
Minimální hladina proteinů doporučovaná pro růst u psů kolísá mezi 11% a 22% obsahu energie (v závislosti na rozdílech jako například faktory prostředí, plemeno psa a zdroj proteinů) a snižuje se s věkem po odstavu (Johnson, 1993). Ačkoliv 12% proteinu z laktalbuminu nebo stejně kvalitní zdroj musí podpořit růst u většiny mladých psů (NRC 1985), jiné studie ukázaly, že hladina proteinů 15% je hraniční pro obří plemena, jako například německá doga (Nap et al, 1991) Tyto studie ukázaly, že vyšší obsah proteinů v krmivu (33%) nemá kauzativní úlohu při vývoji osteochondrosis u psů.
Během prvních několika týdnů života nutriční potřeby štěňat jsou uspokojovány mateřským mlékem a není potřeba přikrmovat, jen v případech, že množství mléka je nedostačující. Jakmile se jejich zájem o pevnou stravu postupně zvyšuje, jemně sekané měkké krmení nebo suché granule zvlhčené mlékem nebo omáčkou z masa mohou být podány na mělké misce. Krmení může být stejné, které je předkládáno matce, nebo krmení určené pro růst. Na rozdíl od populární domněnky, mléko není esenciální v dietě odstavených štěňat. Po odstavu jejich schopnost trávit laktózu postupně klesá a zkrmování velkých kvant mléka může mít za následek průjem.
Většina štěňat může být odstavena na více krmení nebo jen na jedno kompletní krmení mezi 6-8 týdny. V tomto stádiu je lepší jim podávat čtyři malé porce během dne, než jim povolit stálý přístup ke krmení. Komerční krmiva určená speciálně pro růst jsou ideální a doporučuje se krmit dietu pro rostoucí psy, např. PedigreeÒ Junior štěňatům, až dosáhnou nejméně 75% váhy v dospělosti.
Štěňata mají mít jejich dávku krmiva rozdělenu na čtyři až pět krmení na den do věku 10 týdnů a potom třikrát denně do dosažení 50% hmotnosti v dospělosti. V tomto věku (5-6 měsíců) frekvence krmení může být redukována na dvakrát denně. Jak štěně dosahuje své hmotnosti v dospělosti, denní dávka krmení může postupně rozdělena do jednoho až dvou krmení během dne. Nedoporučuje se krmení ad libitum pro rostoucí psy, poněvadž oni mají tendenci se přejídat a toto může vést k obezitě nebo kosterním vývojovým abnormalitám.
